Jak prodat dům z dědictví, když jsou dva spoluvlastníci?

Řešení prodeje majetku z dědictví bývá často velmi komplikované. Rozhodně tomu tak je, když jeden z nich v domě žije a druhý potřebuje peníze.

Nedávno jsem takový případ řešil. V jedné rodině nastala situace, kdy zůstali pozůstalí dva švagři, dva zcela odlišní lidé. Zemitý Otakar, který v domku bydlel s rodiči od dětství a nedávno ovdovělý univerzitní profesor, manžel Otakarovy sestry. Dům stál na atraktivním místě, ale po mnoho let bez údržby a plný předmětů a vzpomínek na dávnou minulost.

Profesor tlačil na rychlý prodej domu. Otakar souhlasil s prodejem, ale jen za splnění podmínky, že mu obstaráme byt se zahradou, a to pouze v blízkém okolí. Nakonec se prodej protáhl téměř na půl druhého roku.

Před zahájením nabídky do prodeje bylo nezbytné, abych nechala vyklidit a vymalovat alespoň jedno podlaží domu, stavebním technikům jsem zadala vytvoření pasportu, který nahradí neexistující stavební dokumentaci.

Při přípravě dokladů jsme zjistili, že přístavek u domu a garáž nejsou vůbec zakresleny v katastru, znamenalo to požádat stavební úřad o dodatečnou kolaudaci. Ačkoli měl Otakar na obci kamarády a s jejich pomocí zdržoval schvalování, získali jsme všechna potřebná razítka a všechna povolení. Otakar si myslel, že se mu nakonec přeci jen podaří zabránit stěhování z rodného domu... a občas požil víc alkoholu, čímž ztratil schopnost slušného chování....

Dům se nakonec prodat podařilo

S pomocí šikovných právníků jsme nakonec dosáhli prodeje. Našli jsme zájemce, kteří se tak zamilovali do domu, že tolerovali Otakarovi všechny jeho nedostatky. Kupující plánovali generální přestavbu domu a než vyřídili projekt a jeho schválení, nechali Otakara v domě bydlet. I my dostali víc času najít Otakarovi takový byt, který se mu opravdu velmi zalíbil.

Nakonec byli Otakar i jeho švagr velmi spokojeni. Získali vyšší kupní cenu než byl původní odhad, Otakar pochopil svoji šanci začít nový život a kupující se konečně pustili do velkolepé přestavby.